Historie je základem současnosti
a výzvou pro budoucnost.
V konstrukčním uzlu je ložisko vystaveno všeobecně působícím silám různé velikosti, při různé frekvenci otáček a s různou dobou působení. Z hlediska metodiky výpočtu je potřebné přepočítat působící síly na konstantní zatížení, při kterém bude mít ložisko stejnou trvanlivost, jakou dosáhne v podmínkách skutečného zatížení. Toto přepočítané konstantní radiální nebo axiální zatížení nazýváme ekvivalentní zatížení P resp. Pr (radiální) nebo Pa (axiální).
Kombinované zatížení
Způsob zatížení konstantní
Vnější síly působící na ložisko se nemění ani co do velikosti ani v závislosti na čase.
Radiální ložiska
Pokud současně působí na radiální ložisko konstantní síly v radiálním i axiálním směru, platí pro výpočet radiálního dynamického ekvivalentního zatížení rovnice
Pr = X.Fr + Y.Fa [kN]
Pr – radiální ekvivalentní dynamické zatížení [kN]
Fr – radiální síla působící na ložisko [kN]
Fa – axiální síla působící na ložisko [kN]
X – koeficient radiálního zatížení
Y – koeficient axiálního zatížení
Koeficienty X a Y jsou závislé na poměru Fa/Fr. Hodnoty X a Y jsou uvedeny v tabulkové části nebo v komentáři před každou konstrukční skupinou ložisek, kde jsou uvedeny bližší údaje pro výpočet ložisek příslušné konstrukční skupiny.
Axiální ložiska
Axiální kuličková ložiska mohou přenášet jen síly působící v axiálním směru a pro výpočet axiálního dynamického ekvivalentního zatížení platí rovnice
Pa = Fa [kN]
Pa – axiální dynamické ekvivalentní zatížení [kN]
Fa – axiální zatížení ložiska [kN]
Axiální soudečková ložiska mohou přenášet i určitá radiální zatížení, avšak jen při současném působení axiálního zatížení, přičemž musí být splněna podmínka
Pa = Fa + 1,2 Fr [kN]
Způsob zatížení proměnný
Skutečné proměnné zatížení, jehož časový průběh je znám, se pro výpočet nahrazuje středním působícím zatížením. Toto působící zatížení má na ložisko stejný vliv jako skutečné proměnné zatížení.
Změna velikosti zatížení při stálé frekvenci otáček
Pokud působí na ložisko ve stálém směru zatížení, jehož velikost se mění v závislosti na čase, přičemž frekvence otáček je konstantní (obr. 2), vypočítáme střední působící zatížení Fs podle rovnice
[kN]
Fs – myšlené střední neproměnné zatížení [kN]
Fi = F1,...Fn – neproměnné dílčí skutečné zatížení [kN]
qi = q1,...qn – podíl působení dílčích zatažení [%]
Jestliže působí na ložisko v čase proměnlivé zatížení a přitom se mění i frekvence otáčení, vypočítá se střední působící zatížení z rovnice
[kN]
Pokud má skutečné zatížení sinusový průběh (obr. 4), je střední působící zatížení
Fs= 0,75.Fmax [kN]
Změna velikosti zatížení při změně frekvence otáček
Pokud působí na ložisko v čase proměnlivé zatížení a přitom se mění i frekvence otáček, vypočítá se střední myšlené zatížení z rovnice
[kN]
ni = n1, ...nn – konstantní frekvence otáček během působení dílčích zatížení F1,...Fn [min-1]
qi = q1, ...qn – podíl působení dílčích zatížení a frekvence otáček [%]
Pokud se v závislosti na čase mění jen frekvence otáček, myšlená střední konstantní frekvence otáček se vypočítá z rovnice
[min-1]
ns = střední frekvence otáček [min-1]
Ložisko vykonává kývavý pohyb
Při kývavém pohybu s amplitudou kývání γ(obr. 5) je nejjednodušší nahradit kývavý pohyb myšlenou rotací, pokud je frekvence otáček rovna frekvenci kmitání. Pro radiální ložiska se střední myšlené zatížení vypočítá z rovnice
[kN]
Fs – střední myšlené zatížení [kN]
Fr – skutečné radiální zatížení [kN]
γ – amplituda kývavého pohybu [°]
p – mocnitel p = 3 pro kuličková ložiska
pro válečková, jehlová, soudečková a kuželíková ložiska
ZKL je největší výrobce velkorozměrových soudečkových, speciálních a dělených ložisek ve střední Evropě.